VÝROBA DOMÁCÍCH EKO VODOVEK
Nic nepatří k FUFOvi a jeho PUNTÍKOVÁNKÁM tak, jako právě vodovky.
Klasických "fabrikových" vodovek mám doma spoustu, protože v tomto případě určitě platí "čím více, tím lépe". Obrovskou výhodou vodových barev je totiž fakt, že je lze mezi sebou velmi snadno a efektně míchat a vytvářet tak širokou škálu nových odstínů. No a ten, kdo puntíkuje s FUFOvými puntíkovacími válečky ví, že ty navíc barvy míchají úplně jinak, než obyčejný štětec - barvy míchají a navíc vrství jednu na druhou, takže vznikne nový odstín a přitom vynikne i každá ze smíchaných barev sama o sobě.
Proto je nejlepší mít při práci k dispozici hned několik druhů vodových barev - nejlépe tak různorodé, jako jsou ty, které má FUFO v nabídce : ): neonové, perleťové, metalické, 24-odstínové,... potom jsou totiž možnosti míchání barev téměř nekonečné.
Prostě a jednoduše, vodovky jsou moje srdcová záležitost : ) a za mě by jich mělo mít každé dítko k dispozici opravdu dost.
Takže když jsem jednou narazila na tip, jak si vyrobit své vlastní - eko - vodovky, hned jsem se pustila do shánění všech potřebných surovin... které pak přes půl roku čekaly v krabici, než se pustím do realizace : ).
Ve všech - českých i anglických - návodech, na které jsem narazila, se objevují ty samé suroviny, a to i ve stejném poměru... a je vysoce pravděpodobné, že máte většinu (a pokud jste třeba cukrářky, možná rovnou všechny) doma v kuchyni.
POTŘEBOVAT BUDETE:
kukuřičný škrob
jedlou sodu
bílý ocet
kukuřičný sirup
potravinářské barvivo
třpytky (můj tip : ))
nádobu na vodovky - krabičku ze starých vodovek (viz. níže), plech na muffiny, krabičku na výrobu ledových kostek, formu na pralinky,...
odměrku - lžíci nebo jakoukoliv malou nádobku na měření poměru jednotlivých surovin
nádobu na míchání směsi
metličku na míchání
párátka nebo dřevěné paličky na míchání jednotlivých odstínů
MOJE TIPY/RADY/POSTŘEHY:
Já vodovky vyráběla hned dvakrát, a to proto, že jsem chtěla napodruhé vyzkoušet trochu jiné míchání barev a také proto, že se mi na těch prvních vodovkách nezdálo, jak jsou některé odstíny "práškové".
I proto mám takových pár postřehů, které by vám mohly pomoci vyvarovat se některých chyb, a také pár tipů, kde sehnat některé suroviny rychleji a bez dlouhého pátrání.
❤
Na poprvé jsem použila klasickou - kuchyňskou - jedlou sodu. Protože jsem ale na druhý pokus chtěla směsi o dost víc, koupila jsem v DM drogerii sodu bicarbonu od YELLOW & BLUE a určitě bych se při výběru přikláněla právě k ní. Vymíchala se určitě lépe a neusazovala se tolik, jako ta klasická kuchyňská (giga balení je navíc zárukou, že jak děti výroba vodovek chytne, budete mít dostatečné zásoby : ).
Bílý ocet není až tak běžně dostupný, jako ten klasický. Měl by být dostupný v prodejnách se zdravou výživou nebo tzv. bezobalových obchodech, jelikož ale v našem městě v žádném z těchto obchodů dostupný nebyl, objednala jsem si láhev přímo od výrobce Aromka Brno, s.r.o..
Pokud se jedná o potravinářské barvivo... klasické práškové barvivo je určitě levnější a snadněji dostupné, no na výrobu vodovek bych jej určitě nevolila. Dvě práškové suroviny - škrob a soda - jsou za mě maximum a i tak je nutné směs opravdu dlouho a dobře míchat, aby vodovky nebyly spíš "práškovky". Vhodnější je proto gelové potravinářské barvivo, které se se směsí lépe propojí, dodá vodovkám hustější (i trochu lepkavější) konzistenci a ještě vodovky krásně provoní, protože dokonale "přehluší" ocet. (já objednávala barvivo z dortisimo.cz)
První, co mě napadlo, když jsem zjistila, že se dají vodovky vyrobit i doma, bylo, že musím zkusit vyrobit vodovky se třpytkama : ). Aby to bylo ale pořád "eko", zkusila jsem zapátrat a narazila na třpytky používané v kosmetice - třpytky, které se přidávají do mýdel, kosmetiky a tekutých bází. Nepředpokládám, že budou děti vodovky hned olizovat nebo konzumovat :), a tak určitě postačí třpytky klasické, no pokud byste chtěly tyto (i v různých barvách), koupíte je na svicky.net.
Se třpytkami jsem objednávala i pryžovou formu, no pokud máte doma staré už nepoužívané vodovky, nebo jste třeba jako já, neměli u některých při výběru šťastnou ruku (a tak nebudou dětem chybět) klidně "vyčistěte" nějakou starou paletu barev a máte rovnou krabičku, která se bude dát zavřít. Já měla doma dvoje takové "nešťastné volby", které nebylo možné ani vymýt vodou, a tak jsem je z té krabičky normálně vymlátila kladivem : ).
A pokud jde o samotnou výrobu... určitě doporučuji věnovat čas rozmíchání jednotlivých surovin - já ty první míchala jen "tak jako" lžící a bylo vidět, že se práškové přísady dobře nerozpustily a nepromíchaly, takže se hodně usazovaly... na druhý pokus jsem vzala pořádnou metličku, míchala opravdu dlouho a konzistence byla hodně jiná - lepší.
Při samotném vmíchávání barviva bych taky doporučila se postupně vždy vrátit k již namíchaným barvám a několikrát je zase pořádně zespod promíchat, aby se málo obarvená směs neusadila vezpod a barvivo nezůstalo jen nahoře (po každé barvě jsem se vždycky vrátila k těm předešlým a všechny je znovu promíchala).
V návodech byl čas schnutí barev většinou tak 24 - 48 hodin. Asi záleží na množství barvy v kastlíku, na použitém barvivu, na jeho množství,... mně první vodovky schly asi 4-5 dní, druhé skoro dva týdny : ), a to jsem nakonec z některých musela papírovým kapesníkem setřít zezhora přebytečnou tekutinu.
No a teď konečně k samotné výrobě...
POSTUP VÝROBY:
1. nejprve v nádobě smícháme 4 odměrky sody se 2 odměrkami bílého octu (jakmile na sodu vlijete ocet, začne samozřejmě hodně pěnit, doporučuji tedy dostatečně velkou nádobu odpovídající velikosti odměrek : )) a velmi dobře promícháme
2. přidáme 2 odměrky kukuřičného škrobu a 1/4 odměrky kukuřičného sirupu
Jak jsem již psala... opravdu hodně dobře promícháme, aby se škrob rozpustil.
3. směs rozlijeme do připravené formy (já ještě v průběhu rozlévání směs několikrát promíchala, aby byla konzistence všude cca stejná)
4. postupně přidáváme barvivo a průběžně mícháme (viz. tipy výše)
pozn. TŘPYTKY: u prvních vodovek jsem přidávala třpytky i do již zabarvených směsí, ale výsledek nebyl nijak zvlášť úžasný... třpytky se shlukly uprostřed a celkově asi trochu uškodily samotné konzistenci barviček. Doporučuji si tedy vytvořit jen samostatný třpytkovaný "odstín" - jen vmíchejte dostatečné množství (=hodně : )) třpytek do čisté - nebarvené - směsi a hodně dobře promíchejte. Děti, hlavně holky, ho budou milovat : ), zaručeně.
5. necháme uschnout - uvidíme jak dlouho : )
VÝSLEDEK:
Domácí vodovky mají samozřejmě úplně jinou formu a konzistenci, než ty klasické kupované. Protože jsem přesvědčená, že záleží na mnoha faktorech, které ovlivní výslednou podobu, napíšu vám jen to, jaké jsou ty moje domácí vodovky, protože ty vaše mohou být ve výsledku úplně jiné.
Ty moje mají ve skutečnosti úplně jiné odstíny, než jaké sem si myslela, že budou mít : ), ale jsou krásné a tak zvláštně jemné.
Některé jsou sušší, jiné jsou trochu lepkavé.
Na papíře zasychají déle než ty klasické a podle naneseného množství někdy zanechají jakoby "práškovou" stopu, která ale drží a neopadává, takže ve výsledku dodá obrázku takový plastický efekt.
Tím, že jsou po namočení trochu lepkavé, mají ale výbornou - hustou - konzistenci, takže pro puntíkování naprosto ideální.
Z mého pozorování vyplynulo : ), že na jedno namočení válečku udělají mnohem víc puntíků, než když váleček namočím do klasických vodovek.
Jsou voňavé : ).
A co je nejvíc... vyrobila jsem si TŘPYTKOVANÝ ODSTÍN - třpytky krásně drží (opadávají úplně minimálně, skoro vůbec) a každý obrázek tak dostává zcela jiný rozměr.
❤
Doporučila bych vám tedy pustit se s dětmi do výroby?
URČITĚ ANO! : )
Ve výsledku vás zřejmě jejich výroba bude stát o dost víc, než koupit ty staré dobré - dokonale suché - vodovky z fabriky, no jsem přesvědčená, že z výroby vlastních budou děti nadšené, bude je to bavit a budou si moci namíchat vlastní - navíc voňavé i třpytivé - odstíny, a to je prostě super.
Pustíte-li se do výroby také, budu ráda, když se výsledkem pochválíte u FUFA na facebooku nebo na instagramu. Pokud objevíte vlastní vychytávky nebo přijdete na nějaké záludnosti, tím spíš budu ráda, když se o ně podělíte s ostatními.
Tak hurá do výroby : ).
